Copyleft je právní koncept, který umožňuje svobodné užívání autorského díla (např. softwaru, textu, obrázku), ale zároveň stanovuje podmínku, že jakékoliv odvozené dílo musí být dále sdíleno pod stejnými nebo pod kompatibilními podmínkami. Cílem copyleftu je zajistit, aby jednou poskytnutá svoboda užití byla zachována i v budoucích úpravách, rozšířeních a derivacích daného díla.

Na rozdíl od tradičního modelu ochrany autorským právem, jehož primární funkcí je omezit užívání díla třetími osobami, využívá copyleft právě nástroje autorského práva k zajištění otevřenosti. Autor si zachovává svá práva, ale výslovně uděluje oprávnění k užití, modifikaci a dalšímu šíření díla – ovšem pod podmínkou reciprocity. Tato reciproční povinnost je jádrem copyleftu a odlišuje jej od permisivních licencí, které umožňují volné užití bez zpětné otevřenosti.

Copyleft může být silný (např. GNU General Public License – GPL), kdy požadavek sdílení za stejných podmínek platí i pro kombinaci s jiným softwarem nebo slabý (např. LGPL), kdy se podmínka vztahuje pouze na modifikace původního kódu, nikoli na celé propojené dílo. V kontextu nesoftwarových autorských děl je nejvýznamnějším příkladem licence Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA), s prvkem ShareAlike, v češtině známým jako „Zachovejte licenci“. Tato licence stanovuje, že uživatel smí dílo volně používat a upravovat, pokud výslovně uvede původ díla a nově vzniklé dílo bude distribuovat pod totožnou licencí. Typickým příkladem využití je Wikipedie.

Copyleft je nejen právní nástroj, ale i kulturně politický koncept. Vyjadřuje důraz na spolupráci, udržitelnost sdílení a obranu proti uzavírání původně otevřených děl. V oblasti softwaru podnítil rozvoj robustních komunit a projektů (Linux, LibreOffice, WordPress), zatímco ve vědě a vzdělávání přispívá k rozšiřování otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) a open access publikací. Copyleft je klíčovým nástrojem pro zachování svobody v digitálním prostředí. Umožňuje sdílet, učit se, tvořit a stavět na práci ostatních – ale vyžaduje odpovědnost: stejné svobody musíte poskytnout i vy. Jde o živý příklad toho, jak lze autorské právo uchopit ne jako překážku, ale jako prostředek pro podporu otevřeného a spolupracujícího ekosystému.

Zdroj:

• Lessig, Lawrence (2004). Free Culture. Penguin Press
• Myška, Matěj a kol. (2014). Veřejné licence v České republice. ÚPT, Masarykova univerzita
• Rosen, Lawrence (2005). Open Source Licensing: Software Freedom and Intellectual Property Law. Prentice Hall
• Stallman, Richard M. (2002). Free Software, Free Society. GNU Press
• Straková, Lucie (2014). Licence Creative Commons v českém právním řádu. Masarykova univerzita

Autor hesla: JUDr. Lucie Smolka, Ph.D.

Copyleft je právní koncept, který umožňuje svobodné užívání autorského díla (např. softwaru, textu, obrázku), ale zároveň stanovuje podmínku, že jakékoliv odvozené dílo musí být dále sdíleno pod stejnými nebo pod kompatibilními podmínkami. Cílem copyleftu je zajistit, aby jednou poskytnutá svoboda užití byla zachována i v budoucích úpravách, rozšířeních a derivacích daného díla.

Na rozdíl od tradičního modelu ochrany autorským právem, jehož primární funkcí je omezit užívání díla třetími osobami, využívá copyleft právě nástroje autorského práva k zajištění otevřenosti. Autor si zachovává svá práva, ale výslovně uděluje oprávnění k užití, modifikaci a dalšímu šíření díla – ovšem pod podmínkou reciprocity. Tato reciproční povinnost je jádrem copyleftu a odlišuje jej od permisivních licencí, které umožňují volné užití bez zpětné otevřenosti.

Copyleft může být silný (např. GNU General Public License – GPL), kdy požadavek sdílení za stejných podmínek platí i pro kombinaci s jiným softwarem nebo slabý (např. LGPL), kdy se podmínka vztahuje pouze na modifikace původního kódu, nikoli na celé propojené dílo. V kontextu nesoftwarových autorských děl je nejvýznamnějším příkladem licence Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA), s prvkem ShareAlike, v češtině známým jako „Zachovejte licenci“. Tato licence stanovuje, že uživatel smí dílo volně používat a upravovat, pokud výslovně uvede původ díla a nově vzniklé dílo bude distribuovat pod totožnou licencí. Typickým příkladem využití je Wikipedie.

Copyleft je nejen právní nástroj, ale i kulturně politický koncept. Vyjadřuje důraz na spolupráci, udržitelnost sdílení a obranu proti uzavírání původně otevřených děl. V oblasti softwaru podnítil rozvoj robustních komunit a projektů (Linux, LibreOffice, WordPress), zatímco ve vědě a vzdělávání přispívá k rozšiřování otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) a open access publikací. Copyleft je klíčovým nástrojem pro zachování svobody v digitálním prostředí. Umožňuje sdílet, učit se, tvořit a stavět na práci ostatních – ale vyžaduje odpovědnost: stejné svobody musíte poskytnout i vy. Jde o živý příklad toho, jak lze autorské právo uchopit ne jako překážku, ale jako prostředek pro podporu otevřeného a spolupracujícího ekosystému.

• Lessig, Lawrence (2004). Free Culture. Penguin Press
• Myška, Matěj a kol. (2014). Veřejné licence v České republice. ÚPT, Masarykova univerzita
• Rosen, Lawrence (2005). Open Source Licensing: Software Freedom and Intellectual Property Law. Prentice Hall
• Stallman, Richard M. (2002). Free Software, Free Society. GNU Press
• Straková, Lucie (2014). Licence Creative Commons v českém právním řádu. Masarykova univerzita