Svobodná licence je typ otevřené licence, která poskytuje uživatelům plný rozsah práv k volnému nakládání s chráněným dílem. Aby mohla být licence považována za svobodnou (free / libre), musí podle definic Free Software Foundation a Open Source Initiative zajišťovat čtyři základní svobody:

• svobodu dílo používat k jakémukoli účelu,
• svobodu jej studovat a analyzovat (včetně přístupu ke zdrojovému kódu u softwaru),
• svobodu upravovat a vytvářet odvozená díla,
• svobodu šířit jak původní, tak upravené verze díla.
  
  Zásadním rysem svobodné licence je absence restrikcí, které by omezovaly uvedené svobody. Licence, které například zakazují komerční užití (např. CC BY-NC) nebo úpravy díla (např. CC BY-ND), nesplňují podmínky svobodné licence, i když mohou být považovány za otevřené. Svobodné licence tak představují nejliberálnější formu veřejného licencování, která podporuje sdílení, spolupráci a inovace bez zásadních právních překážek.
  
  Typickými příklady svobodných licencí jsou GNU General Public License (GPL), Apache License 2.0, MIT License, Mozilla Public License nebo Creative Commons BY a BY-SA. Svobodné licence se uplatňují především v oblasti svobodného softwaru, otevřeného vzdělávání (otevřených vzdělávacích zdrojů), otevřené vědy a otevřené kultury.

Zdroj:

• Rosen, Lawrence (2005). Open Source Licensing: Software Freedom and Intellectual Property Law. Prentice Hall.
• Stallman, Richard M. (2002). Free Software, Free Society. GNU Press
• Straková, Lucie (2014). Licence Creative Commons v českém právním řádu. Masarykova univerzita
• Creative Commons: https://creativecommons.org
• Free Software Foundation: https://www.fsf.org
• Open Source Initiative: https://opensource.org.

Autor hesla: JUDr. Lucie Smolka, Ph.D.

Svobodná licence je typ otevřené licence, která poskytuje uživatelům plný rozsah práv k volnému nakládání s chráněným dílem. Aby mohla být licence považována za svobodnou (free / libre), musí podle definic Free Software Foundation a Open Source Initiative zajišťovat čtyři základní svobody:

• svobodu dílo používat k jakémukoli účelu,
• svobodu jej studovat a analyzovat (včetně přístupu ke zdrojovému kódu u softwaru),
• svobodu upravovat a vytvářet odvozená díla,
• svobodu šířit jak původní, tak upravené verze díla.
  
  Zásadním rysem svobodné licence je absence restrikcí, které by omezovaly uvedené svobody. Licence, které například zakazují komerční užití (např. CC BY-NC) nebo úpravy díla (např. CC BY-ND), nesplňují podmínky svobodné licence, i když mohou být považovány za otevřené. Svobodné licence tak představují nejliberálnější formu veřejného licencování, která podporuje sdílení, spolupráci a inovace bez zásadních právních překážek.
  
  Typickými příklady svobodných licencí jsou GNU General Public License (GPL), Apache License 2.0, MIT License, Mozilla Public License nebo Creative Commons BY a BY-SA. Svobodné licence se uplatňují především v oblasti svobodného softwaru, otevřeného vzdělávání (otevřených vzdělávacích zdrojů), otevřené vědy a otevřené kultury.

• Rosen, Lawrence (2005). Open Source Licensing: Software Freedom and Intellectual Property Law. Prentice Hall.
• Stallman, Richard M. (2002). Free Software, Free Society. GNU Press
• Straková, Lucie (2014). Licence Creative Commons v českém právním řádu. Masarykova univerzita
• Creative Commons: https://creativecommons.org
• Free Software Foundation: https://www.fsf.org
• Open Source Initiative: https://opensource.org.